Služby pro zvířata  

Co si představit pod pojmem fyzioterapie koní

 

V České republice máme poměrně zkreslenou představu, co je vlastně fyzioterapie koní. Je to dáno především tím, že tento obor u nás nelze studovat a tím pádem i povědomí na straně klientů je nízké a ne všichni víme, kdy a proč si fyzioterapeuta ke svému koni volat.

 

Fyzioterapie je poměrně široký obor, který můžeme obecně rozdělit na:

  • - Diagnostiku a léčbu a poruch pohybu
  • - Urychlení procesu léčby, rehabilitace
  • - Konzultační činnost voblasti tréningu, zátěže

 

Dovolte mi tedy, abych vám fyzioterapii jako obor více přiblížila. Ve svém článku se budu věnovat především prvnímu bodu, kdy si detailněji probereme jednotlivé metody diagnostiky a léčby, které jsou fyzioterapii nejpoužívanější.

 

Kdy a v jakých případech volat fyzioterapeuta?

Klienty dělím obecně do několika skupin. První skupinou jsou klienti, ke kterým jezdím na doporučení stávajícího ošetřujícího veterináře. Další skupinou jsou přímí klienti, ke kterým jezdím sama a z té ještě mohu oddělit skupinu, které doporučím dodatečné vyšetření veterinářem.

 

V případě, že vám zavolá klient s tím, že jeho kůň výrazně kulhá na jednu, či střídavě na obě hrudní končetiny, okamžitě se ptám, zda proběhla diagnostika veterinářem. V případě, že ne, doporučím nejprve standardní vyšetření veterinářem. Populární fyzioterapeut Stefan Stammer uvádí, že až 85% případů diagnostikovaného kulhání je způsobeno problémy pod karpálním kloubem, ať už se jedná o volná tělíska, podotrochlózu, artrózu a další.

Pokud vyšetření vetem proběhlo s nejasnou diagnózou, pak přichází na řadu fyzioterapeut.

 

Ve své praxi jsem se ale setkala s i případy, kdy kulhání bylo způsobeno blokádami hrudní a krční páteře. Po ošetření pak nastalo zlepšení během několika dní.

Může se vám také stát, že klient zavolá s tím, že jeho kůň kulhá na přední nohu či nohy, odmítá vyšetření veterinárním lékařem a přesto na vyšetření trvá (ano, i s těmito požadavky se při své praxi setkávám) neodmítnu ho a takového koně vyšetřím. Ve většině případů diagnostikuji blokády minimálně na krční páteři, ztuhlost, koni ulevím, po ošetření tak dojde k přechodnému zlepšení, ale po pár dnech se zdravotní stav koně opět zhorší, protože blokády byly sekundárním projevem jiného onemocnění.

 

Budoucím studentům fyzioterapie spolupráci s veterináři jen doporučuji, alespoň mě se toto pravidlo v praxi vždy vyplatilo.

 

Další skupinou klientů jsou přímí klienti, důvodů pro vyšetření je mnoho, zde uvádím ty základní a nejčastěji se opakující problémy:

* Snížení vitality, neochota k pohybu, horší výkonnost

* Poruchy pohybu (neochota práce na kruhu, horší ohebnost na obě či jednu stranu, kulhání (bez diagnostikované příčiny)

* Ztuhlost, bolesti svalů, neochota akceptovat sedlo, uhýbání při čištění, neochota zvedat končetiny při čištění kopyt

 

Nejčastějšími příčinami bývají:

* Zranění z výběhu (podklouznutí, pád)

* Nakládání, vykládání a přeprava obecně

* Úrazy ve stáji či v boxe (zavalení v boxe, podklouznutí, pád )

* Zranění na kolbišti

* Špatně zvolené a nepadnoucí sedlo

* Přehnané výcvikové nároky na koně, přetížení, nesprávně používané pomůcky (vyvazovací otěže apod.)

* Jezdec (chybný, nevybalancovaný sed, výrazný náklon na stranu apod.)

*Jiný zdravotní problém, kdy se blok v páteři projevuje jako sekundární ukazatel (artroza, zranění šlach, čipy apod.)

 

Ve většině případů klienti volají v případě viditelných problémů, ale fyzioterapie se zabývá i kontrolou stávajícího zdravotního stavu a prevencí. Ne všechny úrazy, kolize se mohou projevit hned. V praxi jsem se setkala s případy blokád páteře, které se na výkonu koně projevily až po několika týdnech, dokonce i měsících. V závodní sezóně, kdy se s koněm víc pracuje, téměř každý víkend vyjíždí na závody, doporučuji kontrolu fyzioterapeuta častěji, ideálně jednou za dva měsíce. Vyšetřením předejdete snížení výkonnosti koně a dalšímu zhoršení zdravotního stavu.

Preventivní vyšetření se od klasického neliší. Alespoň v mém pojetí. Na koni vždy kontroluji kompletně páteř a klouby, svalovou soustavu, fascii. Pracuji tedy od nejhlouběji uložených vrstev směrem k povrchu těla.

 

 

Co si představit pod pojmem fyzioterapie koní

Jak tedy probíhá samotné vyšetření?

Nejprve si koně prohlédnu v pohybu, pokud jsou k tomu ve stáji vhodné podmínky, a to ve všech chodech, na lonži nebo ve volnosti. Pak následuje diagnostika pohmatem a samozřejmě diskuze s klientem. Většinou už v tuto chvíli má obrázek, čím se budu zabývat detailněji.

Při přvní návštěvě, případně dle potřeby a nastavené spolupráce, kontroluji sedlo a styl sedlání, protože nejčastější příčinou problémů hrudní páteře je nevyhovující sedlo, případně chybný styl sedlání.

 

Fyzioterapie tak, jak jsem se s ní setkala u nás, je prezentována buď jako masáže a péče o svaly na jedné straně a na druhé straně jako chiropraxe. Ve skutečnosti fyzioterapie obě techniky kombinuje a nabízí daleko více metod pro ošetřování.

 

Mezi nejčastěji využívané metody patří:

* Manuální terapie (chiropraxe/osteopatie)

* Rehabilitační masáže

* Myofasciální léčba

* Pilates a strečing

* Termoterapie

* Fyzikální metody (například Pulzní magnetoterapie a Fototerapie)

 

První tři metody jsou ve fyzioterapii nejčastěji využívané, proto bych vám je ráda detailněji přiblížila.

 

Rehabilitační masáže:

Po diagnostice pohmatem tedy přichází na řadu praktické vyšetření, které začínám rehabilitačními masážemi.

Mám k tomu několik důvodů:

Kůň se uvolní, relaxuje, zbavím ho strachu a je připraven na další vyšetření, které ve většině případů následuje, a to je manuální terapie.

Blokády obratlů a kloubů jsou ve většině případů doprovázeny vznikem svalových spasmů, které je třeba nejprve uvolnit. S páteří se pak lépe pracuje, blokáda je pak lépe diagnostikovatelná pohmatem.

 

Svalový spasmus vzniká křečovitým stažením jednotlivých snopců svalových vláken, tkáň je v tomto místě citlivá, omezeně prokrvená. Svalové spasmy se centralizují v místech, které nazýváme TRIGGER POINTS - spouštěcí body. Na těle koně je jich několik desítek.

Vhodně provedenou uvolňovací masáží lze tyto spasmy uvolnit a tkáň zregenerovat.

 

Z mé zkušenosti vím, že například blokády bederních obratlů jsou vždy provázeny svalovými spasmy. Rehabilitační masáží zároveň předcházím i možnému vzniku svalového otoku, se kterým jsem se setkala u koní, kteří prodělali chiropraktické ošetření.

Laicky řečeno, svalový otok bych přirovnala k „zašitému pytlíku s horkou vodou", který je hmatatelný pod kůží, hřeje a obvykle zmizí do jednoho až dvou týdnů po vyšetření.

Svalový otok nejčastěji vzniká v oblasti bederní a křížové části páteře a v případech, kdy jsme rovnali více než jeden obratel, ale sérii blokád. Pro koně je tento stav samozřejmě velmi bolestivý a proces rehabilitace se prodlužuje.

 

Stále se nemohu zbavit dojmu, že masáže jsou u nás vnímány jako takové „domácí šmrdlání", ale ve fyzioterapii patří k nejvíce využívaným léčebným technikám. Rehabilitační masáž má svá jasná pravidla, kontraindikace (např. otevřené rány, kožní onemocnění). Pracuji hřbetem ruky, dlaně, celou paží, hmaty a intenzitu střídám podle velikosti a umístění svalů či svalových skupin a podle diagnostikovaného problému.

 

Masáž ve formě tření, chvění a jiných jednoduchých pohybů na těle koně může provádět i zkušenější laik, ale odstraňování svalových spasmů vyžaduje speciálně vyškoleného odborníka, který drážděním napříč svalovými vlákny, tzv. CROSS FIBRE FRICTION hmaty postupně tkáň uvolňuje.

Koně, kteří mají akutní problém vám to dají najevo mimo jiné svým chováním, uhýbají, snaží se kopat, kousnout, uhýbají před vámi. Koně s chronickou bolestí vaše ruce naopak vyhledávají a doslova se na vás natlačí.

 

Při rehabilitačních masážích postupuji směrem od hlavy k ocasu koně a celé ošetření trvá cca 30-40minut, podle diagnostikovaného nálezu.

 

Co si představit pod pojmem fyzioterapie koní

Manuální terapie:

Manuální terapie následuje ve většině případů po rehabilitační masáži. Pod pojmem manuální terapie se skrývá manipulace s klouby, páteří, u nás všeobecně známá jako chiropraxe.

 Existují však i jiné techniky, jako je například osteopatie, výsledek je stejný, způsob provedení jiný. Dokonce i v rámci osteopatie či chiropraxe jsem se setkala v praxi s různým způsobem ošetření. Například v rámci chiropraxe a odstraňování blokád v kříži či bederní páteři se setkáte nejčastěji se způsobem, kdy je zadní končetina natažena či zvednuta do krajní polohy a k uvolnění dojde krátkým, rychlým pohybem do směru blokády. Tento pohyb udělá často i sám kůň, protože je mu tato poloha nepříjemná a chce vám z ruky končetinu „vyškubnout". Chiropraktická metoda, kterou využívám já je šetrnější a blokády uvolňuji krátkým impulsem do páteře nebo kloubu, a to pod určitým úhlem.

Chiropraxe je obecně šetrnější a méně invazivní metoda, než je klasická osteopatie. Do osteopatických metod patří i Dornova metoda, ale tu řadím zcela stranou a považuji ji pro její extrémní šetrnost za nedostatečnou. Recidiva při využití Dornovy metody u zvířat bývá velmi rychlá.

Po osteopatickém či chiropraktickém vyšetření je třeba dodržovat klidový režim po dobu několika dnů. Délka klidového režimu je závislá na diagnostikovaném problému, způsobu ošetření. V lehčích případech stačí 2-3 dny volna, pokud řešíme závažnější problém, je třeba počítat s cca týdenním volnem.

Klidový režim doporučuji důsledně dodržovat. 

Chiropraxe a osteopatie jsou metody, které vyžadují zkušenost, zručnost a anatomické znalosti, v žádném případě je nesmí provádět laikové bez odborného vzdělání.

Je třeba si uvědomit, že z každého obratle vychází pár nervů a při neodborné manipulaci může dojít k jejich uskřípnutí a ochrnutí zvířete.

 

Myofasciální terapie:

Myofasciální terapie pracuje s pojivovým systémem těla do něhož patří obalové - fasciální vrstvy. Fascie je složena z elastinu, kolagenu a gelového komplexu, tvoří několika vrstvou síť do které jsou obaleny svaly, vazy, klouby, vnitřní orgány. Stav fascie ovlivňuje kvalitu a rozsah pohybu. V případě zranění se pružnost fascie výrazně zhorší (síť se poškodí a fascie ztratí pružnost a lidově řečeno se přilepí na nejbližší sval, vaz, šlachu). Tento stav může vést až ke kulhání.

Myofasciální terapie je pojem, který u nás vůbec není rozšířen, ale tato terapie by měla doprovázet, respektive ukončit výše uvedené dvě léčebné metody. Hmaty při myofasciální léčbě jsou na rozdíl od klasické rehabilitační masáže velmi jemné, pomalé a lehké, přílišný tlak a rychlost je naopak kontraproduktivní.

Myofasciální léčbu ukazuji majitelům velmi často, protože poruchy fascie vznikají na hřbetu koně pod sedlem a v oblasti, kde doléhá podbřišník. Pětiminutovou péči po ježdění váš kůň vždy přivítá.

 

Kinesiotaping:

Kinesiotaping je pomocné léčba při akutních, chronických zraněních, úrazech. Správně nalepené kinesiotejpy urychlují regeneraci poškozené tkáně tím, že zlepšují prokrvení svalů, nadzvedávají od sebe jednotlivé vrstvy svalů, fascie, podkoží a tím umožňují rychlejší odtok produktů metabolismu, které se ve tkáních hromadí. 

U koní kinesiotejping využívám především v oblasti hrudní a bederní páteře, po korektuře lopatek a v případě oholených koní i po korektuře krční páteře.

 

Mezi další metody, které jsou fyzioterapii patří:

 

Pilates a strečing:

I protahování patří do fyzioterapie, existuje poměrně hodně cviků, které můžeme po práci se svým koněm provádět. Protažením uvolníme, podpoříme regeneraci svalů po práci. Jsou různé názory na protahování, ale já cvičení doporučuji po práci, kdy jsou svaly prokrvené a zahřáté.

Na druhé straně je tu i pilates pro koně, které posiluje CORE svalstvo. Pojem CORE v tomto pojetí znamená z pohledu jezdce hluboké svalstvo trupu, tolik potřebné pro udržení stability, balancu.

 

Hydroterapie:

Léčba vodou o různé teplotě a skupenství, pomocí hydroterapie se léčí jak akutní, tak chronické pohybové problémy.

 

Termoterapie:

Termoterapie je léčba teplem. Ve fyzioterapii je v zahraničí využívána nejčastěji ke chronickým probléme se hřbetem.

 

Pulzní magnetoterapie, Fototerapie:

Tyto fyzikální metody jsou v zahraničí poměrně hodně rozšířeny, u nás jsem se s nimi setkala spíše v ordinacích veterinárních lékařů zaměřených na malá zvířata. Obě techniky se využívají pro léčbu bolesti v kloubech, v měkkých tkáních, k léčbě artrózy, k urychlení hojivého procesu, například po zlomeninách. Nevýhodou těchto technik je poměrně vysoká vstupní investice za nákup přístrojů a potřeba každodenní léčby, a to dokonce i několikrát během dne. Z finančního hlediska se tedy pro pacienty jedná o velmi drahou formu léčby.